Ponížiti (se): Toto sloveso a jeho odvozeniny mají už ve stč. mnohonásobný význam, jak je patrno také z toho, že tímto slovesem a jeho odvozeninami překládají Kral. ve SZ aspoň 16 různých hebr. výrazů, z nichž tři byly uvedeny v hesle *Pokora, *Pokořiti se [‘ánî, šáfál, tachanún]. Poníženost a pokora jsou totiž souznačné výrazy. Většina míst, kde Kral. překládají ponížen, ponížený, ponížiti, má v hebr. kořen, špl [Šáfál, šáfal, šáfél]. Ve významu učiniti nízkým, snížiti [na př. zdi nebo pevnost] máme špl v
Isa 25:12 ;
Isa 26:5, ale už zde prosvítá přenesený význam: učiniti [se] nepatrným, bezvýznamným, malým v očích Božích i lidských, pokořiti [
1Sam 2:7;
2Sam 6:22;
Ps 75:8 ;
Ps 138:6;
Isa 2:12 ;
Isa 5:15]; Bůh trestá pýchu těch, kteří se chtějí něčím zdát a nedovedou se pokořit před ním [
Isa 25:11;
Ezek 21:26;
Dan 5:22;
Judg 4:23;
Ps 107:12; na obou posledních místech je hebr. kána‘], zato však ty, kteří se ponižují anebo byli všelijak poníženi, povyšuje [
Ezek 21:26 sr.
Luke 1:52] a těší [sr.
2Cor 7:6], ale často sám ponižuje, aby zkoušel [
Deut 8:2n hebr. ‘áná],
Lev 16:29 ,
Lev 16:31 ;
Lev 23:27;
Num 29:7 vyzývá k pravidelnému pokání v určité sváteční dny [Kral. ponižovati duší, životů«] a každé upřímné sebeponížení [hebr. kán‘a], přiznání viny a uznání Božích nároků a jeho svrchovanosti je v očích Božích příznivě hodnoceno [
Exod 10:3;
Lev 26:41;
1Kgs 21:29;
2Kgs 22:19;
2Chr 12:6n ,
2Chr 12:12]. Bůh vyslýchá modlitbu ponížených, utrápených, chudých [‘ánî
Ps 10:17; sr. 102,18, kde je hebr. ‘ar‘ár = nahý, Kral. ponížený], takže
Pro 16:19 prohlašuje, že »lépe jest poníženého duchu býti s poníženými, než děliti kořist s pyšnými« [sr. 15,33; 18,12, hebr. ‘anává = ponížení, pokora, soužení; sr.
Job 22:29]. Naděje, že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, utěšuje pisatele Pl, třebas se v něm duše rozplývala [Kral. »ponižuje«, hebr. šúach] trápením a pláčem [
Lam 3:20nn]. Za to »jazyk ošemetný v nenávisti má ponížené«, t. j. ty, jež sám zkrušil [hebr. dak,
Pro 26:28]. Někdy má výraz ponížiti význam potupiti [na př. znásilněním, hebr. ‘áná,
Gen 34:2; sr.
Deut 21:14 ;
Deut 22:24;
Ezek 22:1 On, sr. 18,6]. Jindy zase může jít
o předstíranou poníženost, poddanství [
Deut 33:29 Kral. »Tvoji nepřátelé poníženi budou« - hebr. káchaš = hubeněti, vyschnouti, na př.
Ps 109:24 -, t. j. budou předstírati, že se vzdávají]; nepřátelé lidu Božího však v době uskutečněné Boží spásy budou přemoženi, po tlačeni [Kral. poníženi
Isa 60:14, hebr. šáchach] i když kdysi o něm platilo, že pro neposlušnost Božích zákonů musel sestoupiti hluboko pod Bohem určenou úroveň [hebr. járad = sestoupiti, Kral. ponižovati se,
Deut 28:43].
V NZ jde o výrazy tapeinos, tapeinún, jež Kral. překládají střídavě pokorný [
Matt 11:29], ponížený [
Luke 1:52], nízký [
Rom 12:16], pokořiti se [
1Pet 5:6], ponížiti se [
Jas 4:10], býti snížen [
Phil 4:12]; dále tapeinósis [= ponížení, na př.
Luke 1:48]. I zde jsou tedy *pokora a ponižovati se souvztažné výrazy. Kristus se zbavil své božské slávy a ponížil se, přijav lidství se všemi jeho důsledky [
Phil 2:8; také
Acts 8:33, jež Žilka správněji překládá: »Ponížením byl soud nad ním zrušen«]. Pavel se »ponížil« tím, že se vlastní prací staral o živobytí, když kázal v Korintě, ač se na něj vztahoval výrok Ježíšův
Matt 10:9n [
2Cor 11:7; sr.
Phil 4:12]. Ježíš prohlašuje za největšího v království nebeském toho, kdo »by se ponížil [Žilka: »kdo je pokorný«] jako toto dítě« [
Matt 18:4]. K tomu poznamenává Schlatter: »Tapeinos se podobá dítěti tím, že se v svém myšlení a chtění soustřeďuje na to malé, nenápadné a bezprostřední, že není ponoukán vůlí k moci, ale ve své drobné, sobě přidělené oblasti vykonává s plnou láskou svěřený úkol; tím se liší pokora Ježíšova od všeho asketického sebeponižování«. Možná, že tu Ježíš myslil i na to, že dítě je hotovo přijímat veliké dary bez nejmenšího pomyšlení na to, že by si je muselo nějak vysloužit nebo za sloužit; jinými slovy: dítě je otevřeno tomu, čemu nábožensky říkáme milost. Ponižovati se znamená také přijímati služebnickou úlohu [
Matt 23:11n], poslední, bezvýznamné místo [
Luke 14:7 -
Luke 14:11]. Ponížení může označovat stísněné, ubohé okolnosti, v nichž se kdo octl [
Luke 1:48; sr.
Acts 8:33]. Právě ponížení boháče [t. j. ztráta majetku a významnosti] je podle
Jas 1:10 jedinou jeho příčinou k chloubě, protože pak může mít naději na proměnu svého srdce [sr.
Luke 18:14 ,
Luke 18:22 -
Luke 18:27]. Ponížení může být totožné s pokáním [
Jas 4:10 sr. s v. 6-9], ale také se zahanbením [
2Cor 12:21]. Ve
Phil 3:21 stojí ponížení v protikladu ke slávě. *
